Která slova používají děti a dospívající? A vyznáte se vlastně v jejich slangu? Mrkněte na náš slovníček.
Vyzkoušejte náš nový web věnovaný medialní výchově.
Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpořila naše vzdělávací a intervenční aktivity. Děkujeme!
V našem týmu již mnoho let pomáháme dětem i dospělým řešit jejich problémy spojené s internetem a od doby našeho vzniku jsme pomohli téměř 7000 klientů v nouzi. Mnohým z nich jsme dokázali pomoci jejich problém účinně vyřešit, existují však situace, kdy nedokážeme účinně pomoci prostě proto, že došlo k úniku intimních materiálů na internet a oběť nad jejich šířením ztratila kontrolu.
Již od konce srpna navštěvujeme školy a další organizace s cílem vzdělávat žáky, učitele, rodiče a také seniory. Naše mise je jasná: Posílit povědomí o kybernetické bezpečnosti, zvýšit mediální gramotnost, bojovat proti dezinformacím a vysvětlovat možnosti i rizika spojená s využitím digitálních technologií - mimo jiné generativní umělé inteligence. Věříme, že vzdělání v těchto oblastech je pro všechny z nás klíčové, a proto jsme se zavázali poskytovat aktuální a praktické informace, které pomáhají jednotlivcům chránit se online a rozumět médiím, která je obklopují. Naše semináře a workshopy jsou interaktivní, přizpůsobené potřebám konkrétních skupin a vždy s důrazem na praktické dovednosti a uvědomění si významu digitálního světa v dnešní době.
Děkujeme všem našim donátorům, především MŠMT, firmě O2 a Nadaci O2 a také statutárním městům Olomouc a Ostrava. Díky nim jsou naše akce pro cílové skupiny z větší části zcela zdarma.
Podvádění ve školním prostředí je poměrně běžným jevem, s nímž se setkávají učitelé a vzdělávací instituce po celém světě. Žáci, kteří se rozhodnou podvádět, často vytvářejí různé taháky, které mohou být někdy až neuvěřitelně kreativní. Tyto taháky mohou být ve formě malých papírků s poznámkami, napsaných informací na rukou, vnitřní straně obalu lahví s pitím nebo dokonce uschovaných uvnitř svačiny. Někteří studenti k podvádění také využívají moderní technologie, jako jsou chytré hodinky, mobilní telefony či nenápadná naslouchátka s nápovědou. Je tedy přirozené, že i nové moderní nástroje generativní umělé inteligence budou dříve či později využity - či přímo zneužity k něčemu neetickému - tedy např. podvádění.
V posledním půl roce razantně narostl počet veřejně dostupných nástrojů, které uživatelům s pomocí umělé inteligence umožňují “naklonovat” lidský hlas. Samotný proces trénování a generování autentického lidského hlasu s pomocí umělé inteligence trvá pouze několik minut. Výsledek je pak skutečně od původního hlasu téměř k nerozeznání, což otevírá celou řadu možností, jak lze tuto technologii využít, ale třeba také zneužít.
Umělá inteligence se v současnosti promítá do téměř všech myslitelných odvětví. Nejinak tomu je i ve vzdělávacím sektoru. Již nyní probíhají diskuse, jak se ve školství stavět k „pomocníkům“ jako je například ChatGPT nebo Bing Chat. Jak ale AI vnímají sami učitelé? Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Microsoft Česko & Slovensko spojily síly a provedly rozsáhlou studii, které se zúčastnilo 2 175 pedagogů. Výzkum mapuje pohled pedagogů na umělou inteligenci ve školství a její dopad na vzdělávání českých dětí.
V posledních třech měsících začal projekt E-Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci svých online poradenských služeb aktivně využívat pro komunikaci s klienty pokročilý jazykový model umělé inteligence GPT, který integroval do svého online chatu. Zásadním způsobem se pak zvětšil dosah poradenství a zkrátila doba reakce, klienti dostávají základní rady v podstatě okamžitě.
Projekt E-Bezpečí Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci nastartoval web věnovaný umělé inteligenci (UI či AI), jeho cílem je představit současným i budoucím pedagogům jednoduchou a srozumitelnou formou, co vlastně umělá inteligence je, jak funguje a jak ji můžeme využít např. pro vzdělávání. Zaměřuje se však i na rizika, která jsou s využíváním umělé inteligence spojena.
Uživatelé sociálních sítí to jistě znají - na sociální síti vás někdo - zpravidla neznámá žena - požádá o přátelství a pokud jej akceptujete, začne vám psát zprávy například prostřednictvím Messengeru. V některých případech vás také může požádat o vaše telefonní číslo, aby vám mohla poslat např. dárkovou či slevovou kartu. Stačí udělat jediné, sdělit jí kód, který vám nechala poslat na váš mobilní telefon. Pokud to však uděláte, stanete se oběti tzv. podvodu s m-platbami (mobilními platbami).
Velká část online podvodníků využívá potenciál online reklamy šířené prostřednictvím sociálních sítí ale i běžných webových stránek. Pro upoutání pozornosti pak často využívají fotografií různých celebrit, které “prozrazují recept na zázračné zbohatnutí”. Ve skutečnosti však mají tyto fotografie pouze upoutat pozornost a vzbudit důvěru uživatelů a přimět je ke kliknutí na odkaz, který vede na podvodné stránky.
Online poradna E-Bezpečí (www.napisnam.cz) Univerzity Palackého v Olomouci, nabrala a řešila v tomto roce stejný počet případů jako za celý rok 2019. V současné době evidujeme celkem 354 případů, které k nám do poradny přišly a které jsme řešili. Nárůst k dnešnímu dni ve srovnání se stejným obdobím v roce 2022 činí bezmála 100 případů. Oblastí, kvůli kterým nám oběti píší, je poměrně hodně, ať už se jedná o kyberšikanu, dětskou pornografii, sexting, vydírání, vyhrožování, pornopomstu (Revenge-Porn), nezvládnuté rozchody, stalking, kyberstalking a další.