Která slova používají děti a dospívající? A vyznáte se vlastně v jejich slangu? Mrkněte na náš slovníček.
Vyzkoušejte náš nový web věnovaný medialní výchově.
Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpořila naše vzdělávací a intervenční aktivity. Děkujeme!
Prázdniny jsou v poločase a mnohým učitelům už se po žácích začalo stýskat. Otřepali se z vyčerpávajícího konce školního roku a nabrali elán a chuť pustit se do příprav na další výuku. Přichází k nám totiž dotazy, jaké materiály bychom mohli doporučit k četbě nebo jako inspiraci v oblasti mediální výchovy. A my jsme za takové dotazy samozřejmě moc rádi!
Umělá inteligence (AI) se stává stále větší součástí našeho každodenního života, technologie, které využívají AI, se nacházejí v našich mobilních telefonech, počítačích, internetových vyhledávačích, sociálních sítích, a dokonce i v domácích spotřebičích. S produkty umělé inteligence – články, obrázky, fotografiemi či videi se stále častěji setkáváme také v prostředí internetu.
FOPO (Fear of Other People's Opinions) je fenomén, který označuje strach z toho, co si o nás myslí ostatní lidé. Tento strach může výrazně ovlivnit naše rozhodování, chování a celkovou pohodu. V dnešní době, kdy jsme neustále vystaveni záznamům životů druhých lidí skrze sociální média, je FOPO velmi častý.
Facebook je jednou z nejrozšířenějších sociálních sítí na světě, s miliardami uživatelů, kteří každý den sdílejí osobní informace, fotky a komunikují s přáteli a rodinou. Tato obrovská databáze osobních údajů přirozeně přitahuje pozornost hackerů a kyberzločinců. V následujícím článku se podíváme na nejčastější způsoby, jak lidé přicházejí o své účty na Facebooku, a jaké triky hackeři používají.
V digitálním věku, kdy sociální média a internetová diskuse hrají klíčovou roli ve formování veřejného mínění, se pojmy jako "troll" a "trollí farma" staly běžnou součástí našeho slovníku. Trollí farmy jsou organizace nebo skupiny, které koordinovaně šíří dezinformace a manipulují online diskusemi za účelem dosažení politických, ekonomických nebo sociálních cílů. V dnešním článku shrneme, jak fungují a v čem jsou nebezpečné.
Digitální závislost, známá také jako netolismus, je fenomén charakterizovaný nadměrným a nekontrolovaným používáním digitálních zařízení a internetu. Tento problém se stává stále častějším napříč všemi věkovými skupinami. Tento článek se zaměřuje na definici digitální závislosti, její příznaky, dopady na různé skupiny lidí a strategie pro prevenci a zvládání tohoto problému.
Hybridní válka je komplexní strategie konfliktu, která kombinuje konvenční vojenské operace s nekonvenčními prostředky a metodami, jako je kybernetická válka, dezinformace, ekonomický nátlak a politický vliv. Tento koncept se stal výrazně aktuálním v 21. století, kdy moderní technologie a globalizace otevřely nové možnosti pro vedení války.
Umělá inteligence (AI) je technologický nástroj s obrovským potenciálem, ale také s nebezpečnými možnostmi zneužití. V posledních měsících se stala středobodem mezinárodních debat o bezpečnosti a dezinformacích, zejména v souvislosti s nadcházejícími olympijskými hrami v Paříži 2024.
V digitálním věku online podvodníci neustále vymýšlejí způsoby, jak oklamat uživatele internetu. Jedním z nejnovějších a nejnebezpečnějších trendů je zneužívání podoby známých osobností k šíření falešných reklam, které pak vedou na podvodné finanční investice (zpravidla do kryptoměn). Pro tuto podvodnou činnost je pak velmi často zneužívána identita bývalého premiéra Andreje Babiše, ale i dalších známých osobností.
Po téměř třech desetiletích se loučíme s jedním z nejznámějších a nejpoužívanějších komunikačních nástrojů 90. let a počátku 21. století – ICQ. Tento pionýr mezi instantními messengery, který měl ve své době miliony uživatelů po celém světě, ukončí svůj provoz 26. června 2024. Co vedlo k jeho konci a jaké dědictví po sobě zanechává?
Ostrakizace je sociální proces, při kterém je jedinec nebo skupina jedinců vyloučena nebo izolována z určitého společenského kontextu. V digitálním prostředí se ostrakizace projevuje různými způsoby, například vyloučením nebo izolováním z online komunit, skupin nebo diskuzí. To může probíhat formou blokování, vyhazování ze skupin, reportování nebo šíření negativních zpráv o dané osobě. Ostrakizaci lze často najít jako součást kyberšikany, kdy jsou jedinci záměrně vyloučeni, napadáni nebo šikanováni online, například prostřednictvím nepřátelských zpráv, komentářů nebo sdílením osobních informací.