Která slova používají děti a dospívající? A vyznáte se vlastně v jejich slangu? Mrkněte na náš slovníček.
Vyzkoušejte náš nový web věnovaný medialní výchově.
Statutární města Olomouc a Ostrava i letos podpořila naše vzdělávací a intervenční aktivity. Děkujeme!
Poradna projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci stále častěji řeší situace spojené se zneužitím platebních karet pro online platby. Naši klienti si např. stěžují, že se jim na účtu objevila celé řada drobných finančních transakcí, které však neautorizovali a netuší, odkud by mohly pocházet. Vinu pak svádějí na neznámé hackery či vlastní blbost, se kterou sdíleli informace o kartě na internetu. Vysvětlení však může být jednoduché - karty rodičů velmi často využívají k finančním transakcím právě děti...
V posledních třech týdnech zaznamenala online poradna projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci opětovný nárůst případů vydírání s využitím intimních materiálů. Jako nástroje útoku bývají využity především FB Messenger a Snapchat. Vzhledem k vážnosti útoku se řadou z případů zabývá Policie ČR.
Opatření spojená s pandemií COVID19 dopadla samozřejmě také na projekt E-Bezpečí, který musel omezit (a často zcela zrušit) stovky prezenčních vzdělávacích akcí. Proto jsme velkou část našich aktivit převedli do online světa a prezenční vzdělávací akce nahradili e-learningovými webináři (v reálném čase) či online videokurzy (předtočenými videopřednáškami s doprovodnými aktivitami). Pro rodiče, kteří jsou pro nás klíčovou skupinou, jsme pak nachystali ucelený online videokurz. A právě o něj byl (a v letošním roce stále je) velký zájem. Během půl roku se do kurzu přihlásilo více než 1900 rodičů z celé České republiky.
I v letošním roce vzrostl počet případů řešených online poradnou projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci, a to meziročně o 10 procent. Dominantní byly především problémy spojené s únikem intimních materiálů na internet a jejich následné zneužití, poradna však stále více zachycuje také případy spojené s nezvládnutým rozchodem a tzv. stalkingem (nebezpečným pronásledovánám). Mnoho uživatelů se také stalo terčem online podvodů (scam, phishing, vyděračské dopisy apod.). Dominantními platformami, na kterých útoky probíhají, zůstává Facebook a Instagram.
Opět nám řádí podvodné emaily, které se snaží vzbudit u uživatelů strach a zaplatit požadovanou částku. Platí zásada: Nic neplatit! E-mail smazat.
Dezinformace v online světě představují fenomén, který se v posledních letech v souvislosti se závažnými celosvětovými problémy (pandemie COVID19, migrace, vakcinace, volby apod.) rozšířil po celém světě. Dezinformace intenzivně provázely také aktuální pandemii onemocnění COVID19 a zasáhly do životů milionů lidí z celého světa. Proto jsme se rozhodli zjistit, jak dezinformace spojené s COVID19 zasáhly české uživatele sociálních sítí.
V naší studii mapujeme, které dezinformace spojené s COVID19 se intenzivně rozšiřovaly v České republice a dalších evropských zemích, na co byly zaměřeny a se kterými z nich se obyvatelé setkávali nejčastěji. Stejně tak sledujeme, jakým způsobem jsou dezinformace propojeny s kriminalitou a jaký dopad mají na fungování společnosti.
Informační společnost současnosti je charakteristická velmi rychlou komunikací uživatelů světové komunikační sítě - vyhledávání, sdílení, posílání a přijímání informací je dnes otázkou několika vteřin. Současně však s sebou pokrok v komunikaci nese přehlcení informacemi všeho druhu, ve kterých je obtížné zorientovat se a vyhodnotit závadnost obsahu.
Mohutná vlna dezinformací o vakcínách na COVID19 zasáhla celou Evropu. Vybíráme nejrozšířenější z nich.
Facebook jako největší sociální síť světa aktivně bojuje s falešnými účty. Jejich nárůst je ovšem v posledních letech enormní. Podle údajů z Facebooku tato sociální síť ještě v roce 2018 smazala čtvrtletně kolem 500-800 milionů falešných účtů, v prvním čtvrtletí roku 2020 již však již smazala 1,7 miliard, v druhém čtvrtletí pak 1,5 miliard. V 3. čtvrtletí roku 2020 dosáhl počet odstraněných účtů 1,3 miliard. Nárůst fake profilů může souviset jak s pandemií COVID19, tak i prezidentskými volbami či dalšími kontroverzními celosvětovými tématy. Řada z falešných profilů je pak také využívána pro realizaci různých vlivových operací v rámci hybridních forem válek.