Remove
Uživatelé sociálních sítí to jistě znají - na sociální síti vás někdo - zpravidla neznámá žena - požádá o přátelství a pokud jej akceptujete, začne vám psát zprávy například prostřednictvím Messengeru. V některých případech vás také může požádat o vaše telefonní číslo, aby vám mohla poslat např. dárkovou či slevovou kartu. Stačí udělat jediné, sdělit jí kód, který vám nechala poslat na váš mobilní telefon. Pokud to však uděláte, stanete se oběti tzv. podvodu s m-platbami (mobilními platbami).
Velká část online podvodníků využívá potenciál online reklamy šířené prostřednictvím sociálních sítí ale i běžných webových stránek. Pro upoutání pozornosti pak často využívají fotografií různých celebrit, které “prozrazují recept na zázračné zbohatnutí”. Ve skutečnosti však mají tyto fotografie pouze upoutat pozornost a vzbudit důvěru uživatelů a přimět je ke kliknutí na odkaz, který vede na podvodné stránky.
V dnešní době, kdy se umělá inteligence (AI) stává stále více součástí našeho každodenního života, se zároveň rozšiřuje i zájem podvodníků o zneužití tohoto trendu. Jak to dělají? Zveřejňují falešné reklamy na sociálních sítích, které vedou na podvržené webové stránky obsahující škodlivý software (malware). Uživatelé si tak místo oblíbeného software stáhnou do svého počítače třeba spyware či trojského koně.
Je doba dovolených a sociální sítě zaplavují miliony fotografií, které často vznikly třeba na pláži u moře a na kterých jsou velmi často zachyceny děti. Rodiče (ale i samotné děti) se často chtějí svému okolí pochlubit, jak si užívají prázdniny a co všechno zažívají, proto mnoho fotografií aktivně sdílí s ostatními uživateli internetových služeb - třeba Instagramu či Facebooku. Jak ale poznat, které fotografie můžeme na internet nahrát a které naopak na internet nepatří a proč? Kudy vede tenká červená linie, která odděluje neškodný obsah od obsahu závadného? V tomto článku se podíváme právě na tento problém.
Sextortion, vydírání prostřednictvím intimních materiálů, raketově roste! Online poradna E-Bezpečí, která poskytuje pomoc a podporu pro oběti kybernetického zločinu, každý den řeší případy, kdy se dospělý či dětský uživatel stal terčem vydírání a zaplatil vyděrači finanční prostředky. Případ policii oznámí však jen zlomek z nich, strach z úniku citlivých materiálů (intimních fotografií či videí) jim v tom brání.